Dejiny Podkarpatske Rusi v datech

Po Čapkových Dějinách zemí Koruny české v datech a Žáčkových Dějinách Slezska v datech nyní nabízíme všem zájemcům o problematiku Podkarpatské Rusi knihu rusínského historika I. Popa (od 90. let žije v exilu v České republice), která je vůbec první ucelenou kronikou dějin území jihokarpat-ských Rusínů od nejstarších dob po dnešek. Tato látka zatím nebyla nikdy uceleně zpracována, proto její faktografickou a koncepční bázi si autor vytvářel zcela originálně, i když v návaznosti na dějiny středoevropského regionu. V letech 1919-1945 byla navíc Podkarpatská Rus na základě přání představitelů americké emigrace Rusínů i politické reprezentace domácího obyvatelstva a z rozhodnutí mírové konference integrální součástí Československé republiky. Po anexi Podkarpatské Rusi Sovětským svazem v roce 1945 sejí však česká historiografie věnovala jen ojediněle a ještě k tomu v silně zkreslené podobě. Tzv. marxistická historiografie jako by se styděla za to, že Podkarpatská Rus byla součástí Československa. Pro zmatení veřejnosti navíc zavedla po sovětském vzoru pro toto území zcela nehistorické označení Zakarpatská Rus. V důsledku toho i celková představa o první Československé republice je dodnes zredukována a zjednodušena.

Práce I. Popa je proto nejenom rekonstrukcí dějin Podkarpatské Rusi a jejího základního etnika - Rusínů, ale zároveň i přínosem pro nezfalšované dějiny Československa. A to včetně nelichotivých faktů, jako je odpírání přislíbené autonomie a vypuzení G. Žatkoviče, či vztahu prezidenta Beneše v emigraci, ale i vlády tzv. Národní fronty k otázce předání tohoto území včetně jeho obyvatel - stále de iure občanů Československa - bez jejich souhlasu Stalinově komunistické diktatuře (Rusínský Mnichov). Text uvádí na pravou míru i takové skutečnostijako podíl Rusínů v jednotkách naší východní armády i na osvobozování Československa. Stav, kdy jsou základní národnostní a občanská práva (včetně práva na autonomii, vzdělání v rodném jazyce či svoboda náboženského vyznání) Rusínům odpírána, trvá i po rozpadu SSSR, kdy území připadlo Ukrajině. Ani tehdy se nedostalo Rusínům autonomie a proces jejich zbídačování a poukrajinšťování stále pokračuje, jak o tom, bohužel jen sporadicky, informuje čas od času i náš tisk.

Kniha je pojata chronologicky, text se dělí do 13 bloků (s úvodními výkladovými statěmi) podle časových úseků, a to od pravěku po konec roku 2004. Esejisticky psaný text, který si všímá nejen politických událostí, ale i ekonomiky a kultury, provází na 400 názorných ilustrací. Knihu uzavírají tabulky světských i církevních představitelů a jmenný rejstřík-slovníček (se základními údaji, tj. životními daty a charakteristikou).